Vistérie se počítají mezi „liány bujného vzrůstu“.
Vistárie se dokáže velmi rychle rozrůst do výšky i do šířky, takže nám nebude ani výšková konstrukce stačit. Počítejme tedy s robustní a co nejvyšší konstrukcí. Odměnou nám bude nejen bohatství květů, ale i pronikavá a zároveň jemná vůně, kterou znalci parfémů a vůní řadí k nejomamnějším na světě. A rozhodně mají pravdu.

Méně náročné odrůdy vistárie jako například Wisteria floribunda nemusíme obtěžovat prostřiháváním každý týden, ale stačí v půli léta. Při prořezávání či prostřihávání dbáme, aby pobočné lodyhy měly délku zhruba 15 cm. Ne kratší, protože pak bychom mohli přijít o květy!
Kromě své krásy má vistárie ještě jednu pozoruhodnou vlastnost.
Můžeme ji na rozdíl od ostatních popínavých rostlin nechat prorůst stejně růstově „agresivními“ rostlinami jako například vlčím bobem (Humulus lupulus) či zahradní révou (Vitis coignetiae).

Z květů se pak můžeme těšit po celé léto. Zenitem vistárie jsou oba prázdninové měsíce – červenec a srpen. Sázíme zásadně na jižní straně, aby expozice slunečního svitu byla co nejdelší.
Velmi důležité je tuto královnu mezi popínavými rostlinami často seřezávat. Pokud nebude mít příliš rozvětvené lodyhy, soustředí se síla fotosyntézy právě na bohatství květů. Seřezávání je nutné zejména před dobou plného květu nejméně jednou za týden. Vždy je však třeba dbát, abychom nepoškodili lata tvořící právě nádherné trsy květů.

Tato nádherná ovíjivá rostlina se seskupuje v kratší či delší hrozny. Většinou se nesází, rozhodně ne v našich klimatických podmínkách, ale v některých zahradnictvích získáváme již vzrostlejší sazeničku, kterou zapouštíme do země ve vzdálenosti 30 – 40 cm od pevných opor. Volně stojící opory nejsou vzhledem k menší stabilitě pro tuto na květy tak bohatou popínavou rostlinu vhodné. Sazeničky tedy vysazujeme na přelomu dubna a května, někdy až po „ledových mužích“, k plotům, stěnám či oporám.

Vistárie čínská

(Wisteria sinensis)
Původně exotická rostlina u nás postupně zdomácněla nejprve ve šlechtických zahradách. Šlechta byla průkopníkem řady pěstebních metod, ale také stovek druhů, které dokázala přesadit z dalekých končin světa při svých kavalírských cestách po Evropě i mimo ni. Vistárie tvoří nádherné trsy a proto také poutala po staletí pozornost čínských básníků. Li-po ji například obdařil poetickými přívlastky jako vodopád květů nebo chochol strmých vrchů a podobně.