NALEZIŠTĚ:

Původní vlastí bazalky je jižní Asie, odkud se rozšířila nejdříve do již¬ní Evropy - asi v první polovině 16. století. V současné době je u nás silně rozšířena a oblíbena jako okrasná květina. Pěstuje se v květiná¬čích i za okny. Daří se jí v kypré, dobře vyhnojené půdě při slunné, teplé poloze.

UŽITEČNÉ ČÁSTI:
Jako droga se užívá celá rostlina (Herba basilici). V oficiálním lékař¬ství se bazalka v současné době téměř neužívá, ačkoli dříve byla oblí¬beným lékem.
ÚCINNÉ LÁTKY:
Celá nať obsahuje silně aromatickou silici, připomínající svou vůní
kytici z růží a karafiátů.

BAZALKA PRAVÁ

lidové názvy: bazalika, bazilika OCIMUM BASIL1CIM L.
POPIS:
Bazalka patří do čeledi rostlin hluchavkovitých - Lamiaceae. Je to rostlina jednoletá. Má čtyřhrannou, rozvětvenou lodyhu, asi půl met¬ru vysokou. Dole je lodyha lysá, nahoře mírně chlupatá. Často mívá červenavý nádech. Listy vstřícně postavené jsou řapíkaté, podlouhle vejčité a pilovité. Kvete v červnu, červenci a srpnu. Květy tvoří hroz¬ny, dlouhé asi čtvrt metru, postavené na konci lodyhy i postranních větvích. Květy v hroznech stojí řídce. Okvětí je dvojpyské. Horní pysk kališní je okrouhlý a široce křídlatý, dolní pysk je čtyřzubý. Bílá ko¬runa má trubku stejně dlouhou jako kalich, horní pysk rozdělený na čtyři vroubky, dolní pysk nedělený. K dolnímu pysku těsně přiléhají čtyři tyčinky, z nichž dvě jsou delší a dvě kratší. Jejich nitky jsou v dolní polovině chlupaté. Plod je složen ze čtyř malých, vejčitých, hladkých nažek. Celá rostlina silně aromaticky voní a má slanou chuť.