Čemeřice se uplatní zejména jako solitéry ve velkých travnatých plochách, které zaujmou v každém ročním období. Lze je však vysazovat například i do přírodních skalek. Málokdo ale ví, že se dobře hodí také k rychlení třeba na vánoční stůl. Pokud rostlinu vyrýpnete před zámrazem ze země a založíte ji do teplého skleníku, potom vám při troše šikovnosti koncem prosince vykvete a vy se dočkáte kytice nádherných květů, které se stanou atraktivní ozdobou štědrovečerní slavnostní tabule.

Čemeřice

Čemeřice vyžadují humózní, mírně vápenitou půdu a polostín. Na údržbu jsou přitom velice nenáročné a často je najdeme zplanělé ve starých opuštěných zahradách. Množí se semenem, které vyséváme ihned po dozrání. Dělením trsů rostlin po odkvětu sice získáme jedince se stejnými vlastnostmi, ale oddělky rostou jen pomalu. Proto se vyplatí předpěstovat si namnožené rostliny nejprve v květináčích, a teprve potom je vysadit na konečné stanoviště.

čemeřice

Určitě jste se už někdy setkali s čemeřicí, kvetoucí v lednu nebo v únoru v záplavách čerstvě napadlého bílého sněhu. Její zelenavě bílé (nejznámější je Heleborus niger), či červenofialové květy (H. atrorubens, H. orientalis) zaujmou v tomto ročním období každého. Přitom se jedná o nenáročnou vytrvalou rostlinu, vyznačující se stálezelenými listy, která se spokojí i s úplným stínem (špatně zde ovšem vykvétá).