Vlastovicnik

Vytrvalá jedovatá bylina z čeledi makovitých, až 100 cm vysoká, s věnčitou plstnatou lodyhou a střídavými, na rubu mírně chlupatými listy. Žluté květy, sestavené v okolíky jsou dlouze stopkaté, plodem je jednopouzdrá šešule. Všechny části rostliny roní při zlomení oranžově zbarvenou mléčnou tekutinu. S rostlinou je nutno pro její jedovatost zacházet velmi opatrně.
Roste ve vlhkých křovinách, příkopech, na náspech a rumištích.
Sbíráme nať na počátku květu (květen – září).
Nať vlaštovičníku obsahuje především alkaloidy chelidonin, cheleryrthrin, homochelidonin a sanguinauin, které jsou příbuzné alkaloidům opiovým. Droga má omamný pach, chutná palčivě, ostře a hořce. V sušeném stavu se jedovatost byliny poněkud snižuje, přesto se vyžaduje její použití jen pod lékařským dohledem.
Vlaštovičník působí přes centrální nervstvo povzbudivě na hladké děložní svalstvo a na srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak a rozšiřuje koronární cévy. Čerstvou šťávou se s velmi dobrým výsledkem odedávna potírají a odstraňují bradavice. V poslední době hledá moderní věda v této bylině zdroj účinných léků proti rakovině.